Podpora biopaliv

V březnu 2007 se vrcholní představitelé Evropské unie shodli na tom, že do roku 2020 by podíl biopaliv používaných v dopravě měl vzrůst ze stávajících 2% na 10%. Původní návrh z roku 2003 přitom počítal s nárůstem podílu biopaliv na 5,75% v roce 2010. Komise se ale kvůli obavám z rostoucích cen ropy, rostoucí závislosti EU na vnějších energetických zdrojích a klimatickým změnám rozhodla tento cíl zpřísnit.

Podmínkou pro dosažení tohoto cíle je navíc i rozvoj účinnějších biopaliv „druhé generace“, která by se vyráběla z méně hodnotných surovin jako je například listí, kůra stromů nebo sláma. V současné době je ale rozšířena výroba biopaliv „první generace“, které se vyrábějí z rostlinných olejů, živočišných tuků, rostlinných cukrů a škrobů. Výroba biopaliv první generace vyžaduje ovšem větší množství zemědělské půdy a paliva mají navíc i menší účinnost.

Evropský cíl na zvyšování podílu biopaliv v dopravě na 10% se dostal pod palbu kritiky. Výzkumné centrum při Evropské komisi (Joint Research Center, JRC) například ve své studii z ledna 2008 varovalo, že rozvoj biopaliv druhé generace v EU není tak rychlý, jak by si politici přáli a podpora rozvoje v takové situaci může způsobit další růst cen potravin, potíže se zásobami vody a v důsledku také ke zvyšování koncentrace skleníkových plynů v atmosféře.

Výrobci biopaliv ovšem kritiku odmítají. JRC je podle jejich názoru ovlivněno „ropnou lobby“. Také Evropská komise vzala studii JRC v potaz pouze jako jeden z příspěvků do diskuse.

Schopnost biopaliv přispět ke snižování emisí skleníkových plynů v loňském roce zpochybnila také OECD. Dotace podle ní vychylují trh s pohonnými hmotami ve prospěch „neotestovaných technologií“, které mohou k omezování emisí přispět maximálně o 3%. Podpora by podle OECD měla být technologicky neutrální a neměla by zvýhodňovat pouze biopaliva, která jsou pouze jednou z cest vedoucích ke snižování emisí skleníkových plynů.

„Environmentální balíček“, který Evropská komise zveřejnila 23. ledna 2008, počítá v oblasti biopaliv s tím, že každá členská země bude mít svůj vlastní 10% cíl. Jeho dosažení ovšem na nátlak neziskových sdružení a ekologů podmínila závaznými minimálními limity pro úsporu emisí skleníkových plynů a stanovila, které oblasti nesmějí být pro výrobu biopaliv využívány (staré lesy, bažiny, apod.).

Zvyšování podílu biopaliv v dopravě schválila na svém včerejším zasedání vláda ČR, když přijala „Víceletý program podpory uplatnění biopaliv v dopravě“. Program počítá s daňovými úlevami pro biopaliva tak, aby mohla konkurovat pohonným hmotám vyráběných z fosilních paliv, neboť jejich výroba je v současnosti levnější. Daňové úlevy nebo osvobození od spotřební daně z minerálních olejů a jejich vysokoprocentních směsí podle podílu biosložky mají vstoupit v platnost v roce 2009.

Návrh vypracovalo ministerstvo zemědělství ve spolupráci s ministerstvem životního prostředí. Ministr zemědělství Petr Gandalovič je přesvědčen, že se podpora biopaliv v ČR vyplatí: „Při započtení všech daňových výnosů vznikajících při výrobě biopaliv a úspor ve státním rozpočtu, které s výrobou biopaliv souvisejí, bude bilance dopadu na rozpočet kladná. Prokázalo se to v jiných státech, například v Německu“.

Daňové zvýhodnění by se podle ministra mělo zpočátku (tj. po dobu šesti let trvání programu) zaměřit na paliva první generace. Postupně se počítá s významnějším rozšířením biopaliv druhé generace – nejspíš od roku 2011 nebo 2012 – která nejsou vyráběna z potravinářských komodit. Česká republika se bude orientovat v závislosti na dostupných technologiích právě na produkci biopaliv vyráběných z nepotravinářských komodit,“ uvedl dále Gandalovič.

Víceletý program nyní vláda odešle ke schválení Evropské komisi. Teprve poté může vstoupit v platnost.

Zdroj článku: © EurActiv 2003-2012. Všechna práva vyhrazena.